Pomocná slovesa be, have, do – základ anglické gramatiky

🟢 Začátečník (A1–A2)
Reklama

Zeptáte se v práci kolegy You like it? a sklidíte zmatený pohled. Věta totiž zní jako konstatování, ne otázka – chybí jí pomocné sloveso do. Tři malá slovesa be, have a do drží celou anglickou gramatiku pohromadě: tvoří otázky, zápory, průběhové i perfektní časy a trpný rod. Bez nich nepostavíte skoro žádnou anglickou větu. A přitom právě na nich Češi zakopávají nejčastěji, protože čeština nic jako pomocné sloveso v tomto smyslu nezná.

1. Co jsou pomocná slovesa a proč jsou klíčová

Anglická slovesa se dělí na dva druhy. Plnovýznamová (lexical verbs) nesou samotný význam – eat, work, love, run. Pomocná (auxiliary verbs) význam nenesou, jen pomáhají postavit větu: vytvořit otázku, zápor nebo určitý čas. Berte je jako lešení, díky kterému stavba drží, ale samo o sobě domem není.

Zvláštnost be, have a do je v tom, že umí obojí. Stejné slovo může ve větě fungovat jako plnovýznamové (s vlastním významem), nebo jako čistě gramatický pomocník:

SlovesoJako plnovýznamové (vlastní význam)Jako pomocné (jen gramatika)
beI am a teacher. – Jsem učitel.I am working. – Právě pracuji. (průběhový čas)
haveI have a car. – Mám auto.I have finished. – Dokončil jsem. (předpřítomný čas)
doI do the dishes. – Myju nádobí.Do you like it? – Líbí se ti to? (otázka)

Klíčové je rozeznat, v jaké roli sloveso právě je. V roli pomocníka se chová jinak: stěhuje se na začátek otázky, váže na sebe not v záporu a často se ani nepřekládá.


2. BE – am/is/are, was/were, been/being

2.1 BE jako plnovýznamové sloveso (být)

V základní roli znamená be prostě být a popisuje, kdo nebo jaký někdo je. Tvary se mění podle osoby i času:

I am from the Czech Republic. – Jsem z Česka. She is a nurse. – Je zdravotní sestra. We were at home all weekend. – Celý víkend jsme byli doma.

Pozor na celou skupinu spojení, kde čeština volí jiné sloveso než „být". Věk, hlad, zimu nebo strach vyjadřuje angličtina právě slovesem be:

I am twenty. – Je mi dvacet. I am hungry. – Mám hlad. They are afraid of dogs. – Bojí se psů.

2.2 BE jako pomocné sloveso

Jako pomocník skládá be dvě velké konstrukce. V průběhových časech se pojí s tvarem -ing:

She is working right now. – Právě pracuje. They were sleeping when I called. – Když jsem volal, spali.

V trpném rodě se pojí s příčestím minulým (be + past participle):

This bridge was built in 1850. – Tento most byl postaven v roce 1850. English is spoken all over the world. – Anglicky se mluví po celém světě.

Dva tvary dělají začátečníkům potíže. Been je příčestí minulé a objevuje se po have (předpřítomný čas), zatímco being je tvar -ing:

I have been to London twice. – Byl jsem v Londýně dvakrát. The road is being repaired. – Silnice se právě opravuje.


3. HAVE – have/has/had

3.1 HAVE jako plnovýznamové sloveso (mít)

Nejčastěji have vyjadřuje vlastnictví, vztahy nebo části celku. Ve třetí osobě jednotného čísla má tvar has, v minulém čase had pro všechny osoby:

I have two brothers. – Mám dva bratry. She has a new phone. – Má nový telefon. We had a small flat back then. – Tehdy jsme měli malý byt.

Have se používá i pro řadu činností, kde čeština sloveso „mít" vůbec nepoužije – have breakfast (snídat), have a shower (osprchovat se), have a good time (mít se dobře):

We had a great time in Italy. – V Itálii jsme se měli skvěle.

3.2 HAVE jako pomocné sloveso

V roli pomocníka tvoří have perfektní (předpřítomné a předminulé) časy, a to spojením have/has/had + příčestí minulé:

I have finished my homework. – Dokončil jsem úkoly. She has lived here since 2015. – Bydlí tu od roku 2015. They had left before we arrived. – Odešli, než jsme dorazili. (předminulý čas)

3.3 have vs have got – dvě cesty k „mám"

Pro vlastnictví má angličtina dvě konstrukce. Liší se hlavně stylem a tvorbou otázek a záporu:

havehave got
Styluniverzální, neutrálníhovorové, typicky britské
KdeBrE i AmEhlavně BrE
OtázkaDo you have a car?Have you got a car?
ZáporI don't have a car.I haven't got a car.

Do you have any brothers or sisters? – Máš sourozence? (neutrální) I*'ve got** a terrible headache.* – Strašně mě bolí hlava. (hovorové)

Důležitý detail: have got funguje jen pro vlastnictví, ne pro činnosti. Pro snídani nebo sprchu have got nikdy nepoužijete – řeknete I have breakfast, nikdy I have got breakfast.


4. DO – do/does/did

4.1 DO jako plnovýznamové sloveso (dělat)

V základní roli znamená do dělat nějakou činnost:

I do my homework every evening. – Každý večer dělám úkoly. She did the shopping yesterday. – Včera nakoupila.

Občas se do objeví ve větě dvakrát – jednou jako pomocné, jednou jako významové. Klasická otázka na povolání to ukazuje krásně:

What do you do? – Čím se živíš? (první do tvoří otázku, druhé znamená „dělat")

4.2 DO jako pomocné sloveso – otázky a zápory

Tady je do nepostradatelné. Všechna obyčejná slovesa (kromě be a modálních) tvoří v přítomném a minulém čase prostém otázku a zápor pomocí do/does/did. Po něm následuje sloveso v základním tvaru – žádné koncovky:

Otázka v přítomném čase: Do/Does + podmět + sloveso v základním tvaru

Do you like coffee? – Máš rád kávu? Does she work here? – Pracuje tady? (po does je work, ne works)

Otázka v minulém čase: Did + podmět + sloveso v základním tvaru

Did they win the match? – Vyhráli ten zápas? (po did je win, ne won)

Zápor: don't / doesn't / didn't + sloveso v základním tvaru

I don't understand. – Nerozumím. He doesn't smoke. – Nekouří. We didn't see anything. – Nic jsme neviděli.

4.3 Krátké odpovědi v praxi

Pomocné do slouží i ke krátkým odpovědím – místo opakování celého slovesa se vrátí jen pomocník. V běžné konverzaci to slyšíte na každém kroku:

A: Do you live in Prague? B: Yes, I do. And you? Do you live here too? A: No, I don't. I only come here for work.

4.4 Důrazové DO

Když chcete něco zdůraznit nebo vyvrátit pochybnost, vložíte do/does/did i do kladné věty, kde by normálně nebylo:

I do like it! – Ale ono se mi to fakt líbí! (na rozdíl od toho, co si myslíš) She does know the answer. – Ona tu odpověď opravdu zná. Do sit down. – Jen se posaďte, prosím. (zdvořilý důraz)

Pozor – tohle platí jen pro obyčejná slovesa. Se slovesem be a s modálními slovesy se do nikdy nepojí: otázku tvoří sama (Are you ready?, Can you swim?), nikdy ne Do you can swim?


Reklama

5. Souhrnná tabulka tvarů

Všechny tvary tří sloves přehledně na jednom místě. U každého anglického tvaru si poslechněte výslovnost:

SlovesoPřítomný časMinulý časPříčestí minuléTvar -ing
be – býtam / is / are was / were been being
have – míthave / has had hadhaving
do – dělatdo / does did done doing

Zlaté pravidlo na závěr: v každé anglické větě se nejdřív zeptejte, jestli be, have nebo do nese vlastní význam, nebo jen pomáhá. Pomocné sloveso se hýbe na začátek otázky a chytá na sebe zápor – plnovýznamové zůstává na svém místě a chová se jako kterékoli jiné sloveso.


6. Typické chyby Čechů

Špatně: He don't eat meat.Správně: He doesn't eat meat. Proč: Ve třetí osobě jednotného čísla (he/she/it) je v přítomném čase prostém tvar doesn't, ne don't. Koncovka -s se „přesune" do pomocného slovesa.


Špatně: I have 25 years.Správně: I am 25 (years old). Proč: Věk se v angličtině vyjadřuje slovesem be, ne have. České „mám 25 let" svádí k doslovnému I have 25 years, které rodilý mluvčí nepoužije.


Špatně: You speak English?Správně: Do you speak English? Proč: Otázku u obyčejných sloves tvoří do/does. Samotná stoupavá intonace, jak ji známe z češtiny, na otázku nestačí.


Špatně: I am agree with you.Správně: I agree with you. Proč: Agree je sloveso (souhlasit), ne přídavné jméno, takže žádné be nepotřebuje. Stejná past číhá u I understand (ne I am understand).


Špatně: Do you have got a dog?Správně: Do you have a dog? / Have you got a dog? Proč: Have a have got jsou dvě samostatné konstrukce. Nemíchají se – buď použijete do you have, nebo have you got, nikdy obojí najednou.


Špatně: Did you went there?Správně: Did you go there? Proč: Minulost už nese pomocné did, hlavní sloveso proto zůstává v základním tvaru (go), ne v minulém (went). Dvojí minulý čas v jedné větě být nemůže.


7. Časté otázky (FAQ)

Kdy musím v otázce použít do nebo does? Vždy, když je hlavní sloveso obyčejné (ne be a ne modální) v přítomném nebo minulém čase prostém. Do you work here? Did she call? Naopak u slovesa be a u modálních sloves se do nepoužívá – ta tvoří otázku sama (Are you tired? Can you help?).

Je správně I am 20, nebo I have 20 years? Jedině I am 20 (years old). Věk, hlad, zimu i strach vyjadřuje angličtina slovesem be. I have 20 years je doslovný překlad z češtiny a je chybný.

Mám použít do you have, nebo have you got? Obojí je správně a znamená totéž. Do you have je neutrální a běžné hlavně v americké angličtině, have you got je hovorové a typicky britské. Důležité je je nemíchat.

Proč je špatně I am agree? Protože agree je sloveso, ne přídavné jméno – nepotřebuje žádné be. Správně je prostě I agree.

Co znamená do ve větě I do like it? Je to důrazové do. Vkládá se do kladné věty, když chcete něco zdůraznit nebo vyvrátit pochybnost – I do like it znamená „ono se mi to opravdu líbí".

Související články

Reklama