Nepřímá řeč v angličtině – Reported Speech

Kolega vám v pondělí řekne: "I'll send you the report tomorrow." O dva dny později chcete někomu převyprávět, co řekl. Jak to uděláte anglicky? Právě k tomu slouží nepřímá řeč – reported speech. Čeština ji zvládá poměrně jednoduše, angličtina ale vyžaduje systematický posun časů, změnu zájmen i časových výrazů. Zvládnout tato pravidla je klíčové pro plynulou konverzaci i psaný projev.

1. Co je nepřímá řeč?

Nepřímá řeč (reported speech, indirect speech) slouží k převyprávění toho, co někdo řekl, aniž bychom citovali jeho přesná slova.

1.1 Přímá řeč (Direct speech)

Citujeme přesná slova mluvčího a používáme uvozovky:

Tom said: "I am tired." – Tom řekl: „Jsem unavený."

1.2 Nepřímá řeč (Reported speech)

Převyprávíme obsah sdělení, bez uvozovek:

Tom said (that) he was tired. – Tom řekl, že je unavený.

Co se změnilo:

• Uvozovky zmizely
• I → he (změna zájmena)
• am → was (posun času o jeden stupeň zpět)
• Přibyla spojka that (nepovinná, ale běžná)

1.3 Vzorec

Řídící sloveso (v minulém čase) + (that) + věta s posunutým časem

She said (that) she was happy. – Řekla, že je šťastná.

He told me (that) he had finished. – Řekl mi, že skončil.

2. Posun časů (Backshifting)

Když je řídící sloveso (said, told, asked) v minulém čase, časy v nepřímé řeči se posouvají o jeden stupeň zpět. Tento mechanismus se anglicky nazývá backshifting a je základním kamenem celé nepřímé řeči.

2.1 Přehledová tabulka posunu

Pokud si potřebujete osvěžit, jak jednotlivé časy fungují, podívejte se na přehled anglických časů.

2.2 Příklady posunu časů

Present Simple → Past Simple:

"I live in Prague." – „Bydlím v Praze." She said (that) she lived in Prague. – Řekla, že bydlí v Praze.

Present Continuous → Past Continuous:

"I'm studying English." – „Studuji angličtinu." He said (that) he was studying English. – Řekl, že studuje angličtinu.

Present Perfect → Past Perfect:

"I've finished my homework." – „Dokončil jsem domácí úkol." She said (that) she had finished her homework. – Řekla, že dokončila domácí úkol.

Past Simple → Past Perfect:

"I went to London." – „Jel jsem do Londýna." He said (that) he had gone to London. – Řekl, že jel do Londýna.

Více o předminulém čase (Past Perfect) najdete v samostatném článku.

Will → Would:

"I'll call you." – „Zavolám ti." She said (that) she would call me. – Řekla, že mi zavolá.

Can → Could:

"I can help you." – „Můžu ti pomoct." He said (that) he could help me. – Řekl, že mi může pomoct.

Must → Had to:

"I must leave early." – „Musím odejít brzy." She said (that) she had to leave early. – Řekla, že musí odejít brzy.

3. Kdy časy NEPOSOUVÁME?

Existuje několik situací, kdy k posunu časů nedochází. Znalost těchto výjimek vám ušetří zbytečné chyby.

3.1 Řídící sloveso v přítomném čase

Když používáme says, has said, tells (tedy ne minulé said), časy zůstávají beze změny:

"I am tired." Tom says (that) he is tired. – Tom říká, že je unavený.

"I'll come later." She has just told me (that) she will come later. – Právě mi řekla, že přijde později.

3.2 Obecně platné pravdy a fakta

U vědeckých faktů a obecných pravd posun času není nutný (i když gramaticky možný):

"Water boils at 100°C." The teacher said (that) water boils at 100°C. – Učitel řekl, že voda vře při 100 °C.

"The Earth revolves around the Sun." He said (that) the Earth revolves around the Sun. – Řekl, že Země obíhá kolem Slunce.

3.3 Časy, které nelze posunout dál

Past Perfect, would, could, should, might a ought to se už dále neposouvají:

"I had finished before you came." He said (that) he had finished before I came. – Řekl, že to dokončil, než jsem přišel.

"I would go if I had time." She said (that) she would go if she had time. – Řekla, že by šla, kdyby měla čas.

"You should see a doctor." He said (that) I should see a doctor. – Řekl, že bych měl jít k doktorovi.

3.4 Situace stále platná v okamžiku převyprávění

Pokud je informace stále pravdivá, posun času je volitelný:

"I live in Brno." (řečeno včera, stále tam bydlí) She said (that) she lives/lived in Brno. – Řekla, že bydlí v Brně.

Obě varianty jsou správné. Posun času (lived) je formálnější a vždy bezpečný; ponechání přítomného času (lives) zdůrazňuje, že situace stále platí.

4. SAY vs TELL

Rozdíl mezi say a tell patří k nejčastějším chybám českých studentů. Pravidlo je přitom jednoduché.

4.1 Přehled struktur

4.2 Klíčové pravidlo

• Say – BEZ přímého předmětu, nebo s to somebody
• Tell – VŽDY s přímým předmětem (tell me, tell him, tell us, tell them)

Podrobněji se tomuto rozdílu věnuje článek Say vs Tell – jaký je rozdíl?

4.3 Správně a špatně

✅ Správně: He said (that) he was tired. ✅ Správně: He said to me (that) he was tired. ✅ Správně: He told me (that) he was tired.

❌ Špatně: He said me (that) he was tired. Proč: Po say nikdy nenásleduje přímý předmět bez předložky to.

❌ Špatně: He told (that) he was tired. Proč: Po tell musí vždy následovat předmět (komu se to říká).

4.4 Ustálené výrazy s TELL

Některé fráze s tell se používají BEZ osobního předmětu – jde o výjimky:

• tell the truth – říct pravdu
• tell a lie – lhát
• tell a story – vyprávět příběh
• tell a joke – vyprávět vtip
• tell the difference – rozeznat rozdíl
• tell the time – říct, kolik je hodin

5. Změny zájmen a přivlastňovacích výrazů

Zájmena a přivlastňovací tvary se mění podle toho, kdo komu co převypráví. Neexistuje jedna univerzální tabulka – záleží na kontextu.

5.1 Příklady

"I love my job." – „Miluji svou práci." She said (that) she loved her job. – Řekla, že miluje svou práci.

"We will help you." – „Pomůžeme ti." They said (that) they would help me. – Řekli, že mi pomůžou.

"Your car is nice." – „Tvoje auto je hezké." He told me (that) my car was nice. – Řekl mi, že moje auto je hezké.

"I told you about it." – „Říkal jsem ti o tom." He said (that) he had told me about it. – Řekl, že mi o tom říkal.

6. Změny časových a místních výrazů

Při převodu do nepřímé řeči se mění i ukazatele času a místa, protože mluvíme z jiné perspektivy.

6.1 Příklady

"I'll see you tomorrow." – „Uvidíme se zítra." He said (that) he would see me the next day. – Řekl, že mě uvidí druhý den.

"I saw her yesterday." – „Viděl jsem ji včera." She said (that) she had seen her the day before. – Řekla, že ji viděla den předtím.

"I'm busy now." – „Teď jsem zaneprázdněný." He said (that) he was busy at that moment. – Řekl, že je v tu chvíli zaneprázdněný.

"I bought this car 2 years ago." – „Koupil jsem tohle auto před 2 lety." She said (that) she had bought that car 2 years before. – Řekla, že si koupila to auto před 2 lety.

"I live here." – „Bydlím tady." He said (that) he lived there. – Řekl, že tam bydlí.

7. Nepřímé otázky (Reported questions)

Otázky v nepřímé řeči přestávají být otázkami – mají slovosled oznamovací věty a nepíšeme za nimi otazník. To je pro české studenty často překvapivé, protože čeština slovosled v nepřímých otázkách nemění.

Více o tvorbě otázek obecně najdete v článku Tvorba otázek v angličtině.

7.1 Zjišťovací otázky (Yes/No) – IF nebo WHETHER

U otázek, na které se odpovídá yes nebo no, přidáváme spojku if nebo whether:

"Are you tired?" – „Jsi unavený?" She asked (me) if/whether I was tired. – Zeptala se mě, jestli jsem unavený.

"Do you like pizza?" – „Máš rád pizzu?" He asked (me) if/whether I liked pizza. – Zeptal se mě, jestli mám rád pizzu.

"Have you ever been to London?" – „Byl jsi někdy v Londýně?" She asked (me) if/whether I had ever been to London. – Zeptala se, jestli jsem někdy byl v Londýně.

Whether je formálnější než if a je nutné použít ho před or not na konci věty:

She asked whether I was coming or not. – Zeptala se, jestli přijdu, nebo ne.

7.2 Doplňovací otázky (WH-questions)

Zachováme tázací slovo (who, what, where, when, why, how), ale použijeme oznamovací slovosled:

"Where do you live?" – „Kde bydlíš?" She asked (me) where I lived. – Zeptala se mě, kde bydlím.

"What are you doing?" – „Co děláš?" He asked (me) what I was doing. – Zeptal se mě, co dělám.

"When will you come?" – „Kdy přijdeš?" She asked (me) when I would come. – Zeptala se, kdy přijdu.

"Why did you leave?" – „Proč jsi odešel?" He asked (me) why I had left. – Zeptal se, proč jsem odešel.

7.3 Klíčový vzorec

Přímá otázka: tázací slovo + pomocné sloveso + podmět + sloveso Nepřímá otázka: tázací slovo / if / whether + podmět + sloveso (oznamovací slovosled!)

❌ Špatně: She asked me where did I live. ✅ Správně: She asked me where I lived.

❌ Špatně: He wanted to know was I ready. ✅ Správně: He wanted to know if I was ready.

8. Rozkazy a žádosti (Reported commands & requests)

Pro převod rozkazů a žádostí do nepřímé řeči používáme konstrukci s to + infinitiv. Záporné rozkazy převádíme pomocí not to + infinitiv.

8.1 Příkazy (Commands)

"Leave now!" – „Odejdi!" He told me to leave. – Řekl mi, abych odešel.

"Be quiet!" – „Buďte potichu!" The teacher told us to be quiet. – Učitel nám řekl, abychom byli potichu.

"Don't move!" – „Nehýbej se!" He told me not to move. – Řekl mi, abych se nehýbal.

8.2 Žádosti (Requests)

"Please help me." – „Prosím, pomoz mi." She asked me to help her. – Poprosila mě, abych jí pomohl.

"Could you open the window?" – „Mohl byste otevřít okno?" He asked me to open the window. – Poprosil mě, abych otevřel okno.

"Please don't tell anyone." – „Prosím, nikomu to neříkej." She asked me not to tell anyone. – Poprosila mě, abych to nikomu neříkal.

8.3 Návrhy a nabídky (Suggestions & Offers)

Návrhy a nabídky mají vlastní struktury:

Alternativně lze suggest použít i se should nebo konjunktivem:

He suggested (that) we should go to the cinema. – Navrhl, abychom šli do kina. He suggested (that) we go to the cinema. – (formální konjunktiv, běžnější v AmE)

9. Další převodní slovesa (Reporting verbs)

Angličtina má bohatou škálu sloves pro převod řeči. Používání různých sloves místo neustálého said/told dělá vaši angličtinu přirozenější a přesnější.

9.1 Příklady v kontextu

"Don't touch that – it's hot!" – „Nesahej na to – je to horké!" He warned me not to touch it. – Varoval mě, abych na to nesahal.

"Don't forget to call me." – „Nezapomeň mi zavolat." She reminded me to call her. – Připomněla mi, abych jí zavolal.

"I'll definitely come to the party." – „Na párty určitě přijdu." He promised to come to the party. – Slíbil, že na párty přijde.

"No, I won't do it." – „Ne, neudělám to." She refused to do it. – Odmítla to udělat.

"I'm sorry I'm late." – „Omlouvám se, že jdu pozdě." He apologized for being late. – Omluvil se za zpoždění.

"I didn't take the money!" – „Já ty peníze nevzal!" She denied taking the money. – Popírala, že vzala peníze.

10. Typické chyby Čechů

10.1 "Say me" místo "tell me"

❌ Špatně: He said me that he was tired. ✅ Správně: He told me that he was tired. ✅ Správně: He said to me that he was tired. Proč: Say nikdy nemá přímý předmět. Buď použijte tell me, nebo say to me.

10.2 Otázkový slovosled v nepřímých otázkách

❌ Špatně: She asked me where did I live. ✅ Správně: She asked me where I lived.

❌ Špatně: He asked if was I ready. ✅ Správně: He asked if I was ready. Proč: Nepřímá otázka má oznamovací slovosled. V češtině se slovosled nemění, proto Češi automaticky kopírují otázkovou strukturu.

10.3 Zapomenutí na posun časů

❌ Špatně: He said that he is tired. (s řídícím said) ✅ Správně: He said that he was tired. Proč: Když je řídící sloveso v minulém čase (said), čas ve vedlejší větě se musí posunout zpět.

10.4 Nesprávná změna časových výrazů

❌ Špatně: She said she would come tomorrow. ✅ Správně: She said she would come the next day. Proč: Při posunu do nepřímé řeči se mění i časové výrazy – tomorrow se změní na the next day/the following day.

10.5 Chybějící "to" u rozkazů

❌ Špatně: He told me leave. ✅ Správně: He told me to leave. Proč: Rozkazy v nepřímé řeči vyžadují strukturu tell/ask sb + to + infinitiv.

10.6 Záměna IF a WHETHER s OR NOT

❌ Špatně: She asked if I was coming or not. ✅ Správně: She asked whether I was coming or not. Proč: Před or not na konci věty se používá whether, ne if. (Pozn.: if or not je v neformální angličtině tolerováno, ale whether je vždy správně.)

11. Praktické příklady podle situací

11.1 V práci

Boss: "Finish the report by Friday." – Šéf: „Dokonči tu zprávu do pátku." My boss told me to finish the report by Friday. – Šéf mi řekl, abych dokončil zprávu do pátku.

Colleague: "Can you help me with this project?" – Kolega: „Můžeš mi pomoct s tímhle projektem?" My colleague asked me to help him with that project. – Kolega mě poprosil, abych mu pomohl s tím projektem.

Manager: "We will have a meeting next Monday." – Manažer: „Příští pondělí budeme mít poradu." The manager said (that) they would have a meeting the following Monday. – Manažer řekl, že budou mít poradu následující pondělí.

11.2 Doma

Mom: "Don't forget to buy milk." – Máma: „Nezapomeň koupit mléko." My mom reminded me to buy milk. – Máma mi připomněla, abych koupil mléko.

Dad: "I'll pick you up at 6." – Táta: „Vyzvednu tě v 6." My dad promised to pick me up at 6. – Táta slíbil, že mě vyzvedne v 6.

Sister: "I didn't eat your chocolate!" – Sestra: „Nesnědla jsem tvou čokoládu!" My sister denied eating my chocolate. – Sestra popírala, že snědla mou čokoládu.

11.3 Mezi přáteli

Friend: "Let's meet tomorrow." – Kamarádka: „Sejdeme se zítra." My friend suggested meeting the next day. – Kamarádka navrhla, že se sejdeme druhý den.

Friend: "I saw an amazing film yesterday." – Kamarád: „Včera jsem viděl skvělý film." My friend said (that) he had seen an amazing film the day before. – Kamarád řekl, že den předtím viděl skvělý film.

Friend: "You should try that new restaurant." – Kamarádka: „Měla bys zkusit tu novou restauraci." My friend recommended trying that new restaurant. – Kamarádka doporučila zkusit tu novou restauraci.

11.4 U doktora

Doctor: "You should rest for a week." – Doktor: „Měl byste týden odpočívat." The doctor advised me to rest for a week. – Doktor mi poradil, abych týden odpočíval.

Patient: "I've had a headache since yesterday." – Pacient: „Bolí mě hlava od včerejška." The patient said (that) he had had a headache since the day before. – Pacient řekl, že ho bolí hlava od předchozího dne.

12. Rozhodovací pomůcka – jak převést větu do nepřímé řeči

Při převodu jakékoli věty postupujte v těchto krocích:

1. Určete typ věty – oznamovací, otázka, rozkaz, nebo návrh?
2. Zvolte řídící sloveso – said/told (oznamovací), asked (otázka), told/asked + to (rozkaz/žádost), suggested + -ing (návrh)
3. Posuňte čas – o jeden stupeň zpět (pokud je řídící sloveso v minulém čase)
4. Změňte zájmena – podle kontextu
5. Změňte časové výrazy – today → that day, tomorrow → the next day atd.
6. Zkontrolujte slovosled – u nepřímých otázek oznamovací slovosled!

13. Shrnutí

5 klíčových pravidel, která si zapamatujte:

1. Posun časů – o jeden stupeň zpět při řídícím slovese v minulém čase
2. Změna zájmen – podle kontextu (I → he/she, you → I/we atd.)
3. Změna časových výrazů – today → that day, tomorrow → the next day, here → there
4. SAY vs TELL – say (that) / say to sb / tell sb (that) – nikdy say me!
5. Nepřímé otázky – oznamovací slovosled, if/whether u yes/no otázek

Nepřímá řeč se na první pohled zdá složitá, ale jakmile si mechanismus posunu časů a změny zájmen zautomatizujete, začnete ji používat přirozeně. Nejlepší trénink? Zkuste si každý den převyprávět, co vám někdo řekl – a udělejte to anglicky.