Vztažné věty v angličtině – Who, Which, That, Whose

Česky řeknete „Muž, který volal, byl můj otec" a nad slovem „který" se vůbec nezamyslíte. V angličtině ale musíte vybrat správné vztažné zájmeno – who, which, that, nebo whose – a navíc se rozhodnout, jestli větu oddělíte čárkami, nebo ne. Špatná volba změní význam, nebo větu úplně rozbije. Vztažné věty (relative clauses) přitom patří k nejčastějším konstrukcím v psané i mluvené angličtině, takže se bez nich neobejdete.

1. Co jsou vztažné věty?

Vztažná věta začíná vztažným zájmenem (relative pronoun) a poskytuje bližší informaci o podstatném jméně z hlavní věty. Místo dvou krátkých vět tak vytvoříte jednu plynulou.

Dvě samostatné věty:

I have a friend. She lives in London.

Spojené vztažnou větou:

I have a friend who lives in London. – Mám kamarádku, která žije v Londýně.

Část "who lives in London" je vztažná věta – upřesňuje, o jakou kamarádku jde. Slovo friend se nazývá antecedent (předchůdce) – tedy to, na co se vztažné zájmeno odkazuje.

2. Přehled vztažných zájmen

3. Jednotlivá zájmena podrobně

3.1 WHO – osoby

Who je nejběžnější vztažné zájmeno pro osoby. Funguje jako podmět i jako předmět vztažné věty:

The teacher who taught me English was great. – Učitelka, která mě učila angličtinu, byla skvělá.

The man who I met yesterday is my new boss. – Muž, kterého jsem včera potkal, je můj nový šéf.

People who exercise regularly tend to live longer. – Lidé, kteří pravidelně cvičí, mívají delší život.

3.2 WHICH – věci, zvířata a celé věty

Which pokrývá vše kromě osob. Navíc umí odkazovat na celou předchozí větu:

The book which I'm reading is fascinating. – Kniha, kterou čtu, je fascinující.

The dog which bit me ran away. – Pes, který mě kousl, utekl.

He passed the exam, which surprised everyone. – Složil zkoušku, což všechny překvapilo.

V posledním příkladě which neodkazuje na jedno slovo, ale na celou skutečnost, že složil zkoušku.

3.3 THAT – univerzální náhrada

That může nahradit who i which, ale pouze v určujících větách (bez čárek). Je běžnější v neformální angličtině:

The man that called was my father. – Muž, který volal, byl můj otec.

The car that I bought is red. – Auto, které jsem koupil, je červené.

She's the best singer that I've ever heard. – Je to nejlepší zpěvačka, jakou jsem kdy slyšel.

Kdy je that povinné nebo preferované:

• po superlativech: the best book that I've read
• po all, every, any, no, only: everything that matters
• po kombinaci osoby + věci: the people and places that I love

3.4 WHOSE – přivlastnění

Whose vyjadřuje vlastnictví a odpovídá českému „jehož/jejíž/jejichž". Používá se pro osoby i věci:

The woman whose car was stolen called the police. – Žena, které ukradli auto, zavolala policii.

I know a man whose brother is famous. – Znám muže, jehož bratr je slavný.

The company whose profits doubled last year is hiring. – Firma, jejíž zisky se loni zdvojnásobily, nabírá zaměstnance.

3.5 WHERE a WHEN – místa a čas

This is the house where I grew up. – Tohle je dům, kde jsem vyrostl.

Do you remember the restaurant where we first met? – Pamatuješ si tu restauraci, kde jsme se poprvé potkali?

That was the year when everything changed. – To byl rok, kdy se všechno změnilo.

Tip: Where lze nahradit konstrukcí in which a when konstrukcí in which / at which – ale zní to formálněji:

This is the house in which I grew up. – Tohle je dům, ve kterém jsem vyrostl.

4. Určující vs neurčující vztažné věty

Tohle je klíčový rozdíl, ve kterém Češi nejčastěji chybují. V češtině vztažné věty vždy oddělujeme čárkou – v angličtině záleží na typu věty.

4.1 Určující věty (Defining relative clauses)

Určující věta identifikuje, o kom nebo o čem mluvíme. Bez ní by věta nedávala smysl nebo by měla jiný význam.

The man who stole my bike was arrested. – Muž, který ukradl moje kolo, byl zatčen.

Bez vztažné věty bychom nevěděli, o kterém muži je řeč. Informace je nezbytná.

Pravidla určujících vět:

• píšeme BEZ čárek
• můžeme použít that místo who/which
• vztažné zájmeno můžeme vynechat, pokud je předmětem (viz sekce 5)

4.2 Neurčující věty (Non-defining relative clauses)

Neurčující věta přidává doplňující informaci – věta by fungovala i bez ní. Antecedent je už jednoznačně určený (vlastní jméno, přivlastňovací zájmeno apod.).

My brother, who lives in Prague, is a doctor. – Můj bratr, který žije v Praze, je lékař.

Kdo je můj bratr, už víme. Informace „who lives in Prague" je jen bonus navíc.

Pravidla neurčujících vět:

• píšeme vždy S čárkami
• nelze použít that (pouze who/which)
• vztažné zájmeno nelze vynechat

4.3 Porovnání na jednom příkladu

Podívejte se, jak čárky mění význam:

Bez čárky (určující):

Students who study hard pass exams. – Studenti, kteří se učí pilně, složí zkoušky. (Jen ti pilní – ne všichni.)

S čárkou (neurčující):

Students, who study hard, pass exams. – Studenti, kteří se učí pilně, složí zkoušky. (Všichni studenti se učí pilně a všichni složí.)

Česky obě věty vypadají stejně – anglicky je mezi nimi zásadní rozdíl.

5. Vynechání vztažného zájmena

Vztažné zájmeno můžeme vynechat, když je předmětem (ne podmětem) v určující větě. Tomuto jevu se říká contact clause (nebo zero relative pronoun).

5.1 Kdy vynechat MŮŽEME

Po vztažném zájmenu následuje podmět (I, you, he, she, we, they…) – zájmeno je tedy předmětem:

The book (that) I read was good. → The book I read was good. ✅

The man (who) I met was nice. → The man I met was nice. ✅

The film (that) we watched last night was boring. → The film we watched last night was boring. ✅

5.2 Kdy vynechat NEMŮŽEME

Po vztažném zájmenu následuje sloveso – zájmeno je tedy podmětem:

The book which is on the table is mine. ✅ The book is on the table is mine. ❌

The man who called was my friend. ✅ The man called was my friend. ❌

Jednoduchý test: Podívejte se, co stojí hned za vztažným zájmenem. Sloveso → zájmeno musí zůstat. Podmět (I, he, she…) → zájmeno lze vynechat.

6. Předložky ve vztažných větách

Předložky mají ve vztažných větách dvě možné pozice – a volba závisí na stylu a formálnosti textu.

6.1 Neformální styl – předložka na konci

V běžné řeči předložka stojí na konci věty. Vztažné zájmeno můžeme použít nebo vynechat:

The man (who/that) I work with is French. – Muž, se kterým pracuji, je Francouz.

This is the house (that) I told you about. – Tohle je ten dům, o kterém jsem ti říkal.

The chair (that) you're sitting on is broken. – Židle, na které sedíš, je rozbitá.

6.2 Formální styl – předložka před zájmenem

V psaném a akademickém jazyce předložka stojí před zájmenem. Pro osoby se pak musí použít whom (ne who):

The man with whom I work is French.

This is the house about which I told you.

The chair on which you're sitting is broken.

Zásadní pravidlo: Po předložce nikdy nepoužíváme that:

❌ Špatně: The man with that I work… ✅ Správně: The man with whom I work…

7. WHOM vs WHO

Whom je tvar pro předmět – formální alternativa k who. V moderní angličtině se v běžné řeči téměř nepoužívá, ale v psaném jazyce se stále vyskytuje.

Jak poznat, jestli použít who nebo whom? Zkuste si za zájmeno dosadit he nebo him:

• He called → who called
• I saw him → whom I saw

V běžné konverzaci klidně používejte who všude – whom zní většině rodilých mluvčích staromódně.

8. WHICH odkazující na celou větu

Which umí odkazovat nejen na jedno slovo, ale i na celou předchozí větu. V češtině tomu odpovídá „což":

She passed the exam, which surprised me. – Složila zkoušku, což mě překvapilo.

He didn't call, which made her angry. – Nezavolal, což ji rozzlobilo.

They cancelled the meeting, which was actually a relief. – Zrušili schůzku, což byla vlastně úleva.

Vždy se píše s čárkou a nikdy nelze nahradit slovem that.

9. WHAT vs THAT/WHICH

What znamená „to, co" (the thing that). Na rozdíl od that a which nenavazuje na podstatné jméno – samo v sobě obsahuje antecedent:

What I need is sleep. – To, co potřebuji, je spánek.

This is what I wanted. – Tohle je to, co jsem chtěl.

I don't understand what you're saying. – Nerozumím tomu, co říkáš.

Tell me what happened. – Řekni mi, co se stalo.

Jedna z nejčastějších chyb je použití what místo that/which po podstatném jméně:

❌ Špatně: The book what I read was good. ✅ Správně: The book that I read was good.

10. Typické chyby Čechů

10.1 Použití that v neurčujících větách

❌ Špatně: My brother, that lives in Prague, is a doctor. ✅ Správně: My brother, who lives in Prague, is a doctor. Proč: V neurčujících větách (s čárkami) se that nikdy nepoužívá. Jediná správná volba je who pro osoby a which pro věci.

10.2 Čárky podle českých pravidel

❌ Špatně: The man, who called, was my father. (pokud identifikujeme, který muž) ✅ Správně: The man who called was my father. Proč: Čeština odděluje všechny vztažné věty čárkou. Angličtina ne – určující věty se píšou bez čárek.

10.3 Použití what místo that/which

❌ Špatně: The book what I read was good. ✅ Správně: The book that I read was good. Proč: What není vztažné zájmeno a nemůže stát za podstatným jménem. Správně je that nebo which.

10.4 Vynechání zájmena v pozici podmětu

❌ Špatně: The man called was my friend. ✅ Správně: The man who called was my friend. Proč: Vynechat vztažné zájmeno lze jen tehdy, když je předmětem. V pozici podmětu musí vždy zůstat.

10.5 That po předložce

❌ Špatně: The man with that I work is French. ✅ Správně: The man with whom I work is French. (formální) ✅ Správně: The man (that) I work with is French. (běžné) Proč: Předložka + that je v angličtině nemožná kombinace. Buď předložku přesuňte na konec, nebo použijte whom/which.

10.6 Záměna whose a who's

❌ Špatně: The man who's car was stolen… ✅ Správně: The man whose car was stolen… Proč: Who's je zkratka za who is nebo who has. Pro přivlastnění se vždy píše whose.

11. Praktické příklady ze života

11.1 Popis lidí

I have a colleague who speaks five languages. – Mám kolegu, který mluví pěti jazyky.

The woman who lives next door is a dentist. – Žena, která bydlí vedle, je zubařka.

He's the kind of person (that) everyone trusts. – Je to typ člověka, kterému každý věří.

11.2 Popis věcí a situací

The laptop (that) I bought last month already broke. – Notebook, který jsem koupil minulý měsíc, se už rozbil.

I need a bag that is waterproof and lightweight. – Potřebuji tašku, která je vodotěsná a lehká.

The email which I sent yesterday bounced back. – E-mail, který jsem včera poslal, se vrátil.

11.3 Popis míst

This is the café where we had our first date. – Tohle je kavárna, kde jsme měli první rande.

The city where I was born has changed a lot. – Město, kde jsem se narodil, se hodně změnilo.

11.4 Přivlastnění

She's the author whose latest novel became a bestseller. – Je to autorka, jejíž poslední román se stal bestsellerem.

I met a family whose house was damaged by the flood. – Potkal jsem rodinu, jejíž dům poškodila povodeň.

12. Rychlý rozhodovací návod

Když si nejste jistí, které zájmeno použít, projděte si tyto tři otázky:

1. Mluvím o osobě?

• Ano → who (nebo that v neformálním kontextu)
• Ne → which (nebo that v neformálním kontextu)

2. Vyjadřuji přivlastnění (čí)?

• Ano → whose

3. Jsou ve větě čárky (neurčující věta)?

• Ano → pouze who / which (nikdy that)
• Ne → můžete i that

Pro místa použijte where, pro čas when. A pokud chcete říct „to, co", použijte what – bez předcházejícího podstatného jména.

13. Shrnutí

Zlaté pravidlo: Who pro osoby, which pro věci – s tím nikdy nešlápnete vedle. A pamatujte: čárky v angličtině nejsou kosmetika, ale mění význam věty.